Slovenský dom v Praze: Centrum česko-slovenské kultury s kontroverzní historií

Slovenský dom v Praze, původně zamýšlený jako pulzující centrum slovenské komunity v české metropoli, se po deseti letech existence ocitá na rozcestí. Místo, které má přirozeně sdružovat krajany a propagovat slovenskou kulturu, se podle kritiků stalo předmětem sporu, kde se míjí účinkem původní záměr s realitou. Navzdory štědré finanční podpoře z českých veřejných zdrojů, včetně Ministerstva kultury, se výrazná část slovenské menšiny této instituci spíše vyhýbá. Hlavními důvody jsou obavy z netransparentního vedení a údajné politizace aktivit, které se neslučují s původním apolitickým posláním domu.

Podezření již od počátku: Miliony na nákup a rekonstrukci

Už při svém otevření před deseti lety vzbudil Slovenský dom v Praze v ulici Soukenická pozornost. Soukromý spolek Slovensko-český klub získal na nákup a rekonstrukci lukrativní nemovitosti v centru metropole státní dotaci ve výši přes devět milionů korun, k čemuž se přidaly i prostředky ze slovenského státního rozpočtu. Tato skutečnost vyvolala již tehdy pochybnosti u části místní slovenské komunity ohledně transparentnosti celého procesu. V průběhu let se na stejné adrese usídlily i některé kontroverzní organizace, což dále prohloubilo nedůvěru.

Krajanské akce a debaty: Politický podtext a nedostatečná reprezentace

Lesk původního záměru začal postupně slábnout s tím, jak se objevovaly dlouhodobé výhrady ze strany slovenské menšiny. Některé spolky se necítí být aktivitami ve Slovenském domě dostatečně osloveny a zastoupeny. Kritika směřuje například k neaktuálnímu webu s daty z předloňska či k nedostatečné transparentnosti v otázce pronájmu prostor. Závažným problémem se stává také pořádání akcí s politickým podtextem, jako jsou například takzvané Valdštejnské debaty, které organizuje stranický think-tank SPD Tomia Okamury - Institut svobody a přímé demokracie. V minulosti dům hostil i Andreje Babiše a ředitel Vladimír Skalský udržoval dobré vztahy s exprezidentem Milošem Zemanem. Na druhou stranu, akcí se účastnili i politici z opačného politického spektra, což však nevyvrací podezření z celkové politické zaujatosti.

Ředitel Slovenského domu Vladimír Skalský však tato obvinění odmítá. Tvrdí, že instituce je otevřená všem a v Praze působí mnoho slovenských spolků s odlišnými názory a zaměřením. Podle něj jsou tyto spory spíše projevem závisti a pomsty ze strany některých krajanů.

Původní účel vs. realita: Kulturní centrum nebo diplomatický vyslanec?

Část pražské slovenské komunity zastává názor, že Slovenský dům neplní svůj původní účel a místo posilování komunity se snaží vystupovat jako vyslanec slovenské kultury v Česku. Tuto roli by však měl primárně naplňovat Slovenský institut v Praze, organizace spadající pod slovenské ministerstvo zahraničí. Viera Kučerová z jednoho ze slovenských spolků dokonce uvádí, že sklepní prostory Slovenského domu nevyhovují pořádání kulturních akcí, včetně těch národnostních.

Finanční podpora a legislativní spory: Peníze z českého rozpočtu a slovenské zákony

Příběh Slovenského domu není jen o sporům v rámci krajanské komunity, ale také o financích. Ačkoliv slovenská strana již předloni zastavila přímé financování aktivit zřizovatele domu, Česká republika jeho program nadále podporuje z veřejných zdrojů. K zastavení financování ze strany Slovenska došlo kvůli novele zákona o zahraničních krajanech, která stanovila podmínku, že dotovaná aktivita musí v nemovitosti trvat minimálně padesát let od poskytnutí dotace. Slovensko-český klub jako jediný krajanský spolek tento dodatek nepodepsal, a tak vznikl spor, o kterém stále rozhoduje slovenský Ústavní soud. Důležité je zmínit, že předsedou Spolku Světové sdružení Slováků v zahraničí, který sídlí na adrese Slovenského domu, je právě Vladimír Skalský.

V posledních letech čerpá Slovenský dům značné prostředky z českého státního rozpočtu, které se podle výročních zpráv pohybují okolo dvou milionů korun ročně. Další finance poskytují samosprávy, magistrát hlavního města a městská část Praha 1. Klíčovým poskytovatelem dotací je pak Ministerstvo kultury ČR, které podporuje zejména vydávání časopisu Slovenské dotyky.

Budoucnost Slovenského domu: Návrat k původnímu poslání?

Deset let po svém otevření čelí Slovenský dům v Praze otázce, komu vlastně slouží. Dohady o jeho skutečném poslání a naplňování původního záměru pokračují. Ačkoliv se ředitel Skalský snaží přesvědčit o apolitičnosti a otevřenosti instituce, kritika ze strany části slovenské komunity neustává. Snahy o propojení česko-slovenských vztahů a pořádání kulturních akcí se mohou snadno dostat do stínu politických sporů a nejasného financování. Pro budoucnost instituce bude klíčové obnovení důvěry, transparentní komunikace a především návrat k původnímu poslání - být skutečným centrem slovenské kultury a komunity v Praze, které bude otevřené všem bez ohledu na politické preference.